Z historie trati Trutnov hl.n. – Svoboda nad Úpou
Zdroj informací:
- Archiv muzea v Trutnově
- Atlas lokomotiv – Ing. Jindřich Bek
- Horské prameny 1949 – Miloslav Štěpán
- Archiv lokomotivního depa Trutnov
- Toulky Krkonošskou minulostí – Theodor Lokvenc
115.let železnice Trutnov – Svoboda nad Úpou
Železnice na Trutnovsku
Otevření úseků tratí Rakouské severozápadní dráhy:
- Trutnov – Poříčí *) 29.10.1870
- Trutnov – Kunčice n.L. 21.12.1870
- Ostroměř – Kunčice n.L. 1.6.1871
- Kunčice n.L. – Vrchlabí 1.10.1871
- Trutnov – Svoboda n.Úp. 17.12.1871
- Královec – Žacléř 5.10.1882
- Trutnov – Teplice n.M. 24.9.1908
Trutnovská železniční stanice byla postavena Rakouskou severozápadní dráhou. Dne 6.3.1869 byl oslaven v Trutnově prvý výkop banketem, a 27.10.1870 se začalo do Trutnova jezdit z Poříčí. Další úsek nové dráhy z Trutnova do Kunčic n.L. byl otevřen 21.12.1870 pro veškerou dopravu a tehdy byla zahájena přeprava osob také na trati Poříčí – Trutnov, kde se do té doby přepravovaly pouze náklady. Na celé nové trati jezdily původně tři dvojice smíšených vlaků denně. Důležitost trutnovského nádraží pro cestování a obchodní ruch potvrzuje též to, že tam byl od počátků celní úřad.
O rok později 17.12.1871 byla odevzdána dopravě podružná dráha z Trutnova do Svobody n.Úp. V jejímž prvém jízdním řádě nebylo pamatováno na krkonošskou turistiku. Jeho dvě dvojice smíšených vlaků se zprvu nehodily pro celodenní horské tůry (odjezd z Trutnova v 7:50 a ve 14:45 hodin a návrat v 10:35 a 17:05 hodin). Jakési zlepšení nastalo teprve, když si v létě 1873 obecenstvo vyžádalo, aby do platného jízdního řádu byl vsunut ještě jeden přímý vlak z Poříčí do Svobody n.Úp. V roce 1880 byly povoleny této trati úlevy, platné pro provoz na místních drahách. Na počátku nového století jezdilo tu již 12 až 16 vlaků denně a roční obrat cestujících byl tehdy ve Svobodě n.ˇup. 180.000 osob a v Trutnově 560.000 osob.
*) Původně se nádraží Trutnov Poříčí jmenovalo Trutnov. Dráhu do stanice Trutnov Poříčí v úseku Malé Svatoňovice – Královec stavěla dráha Pardubicko – Liberecká (otevření 1.8.1868) a pro tu se stanice Trutnov Poříčí jmenovala Trutnov, i když to bylo dosti daleko od dnešního Trutnova.
Drahou na Sněžku
Prvé snahy o zpřístupnění okolí Sněžky pomoci železné dráhy datují se již z dob, kdy železnice na Trutnovsku vznikaly. Dne 12. 9. 1868 bylo např. dáno povolení k přípravným pracím pro stavbu koňské dráhy z Poříčí do Maršova nad Úpou. Poslání nově navrhované dráhy nebylo ovšem turistické ale průmyslové, neboť v té době se upínal všechen zájem veřejnosti k zakládání a podpoře vznikajících továrních a jiných podniků.
Po šestnácti letech podobné povolení obdržel Jan svobodná pán z Passeti , podplukovník v.v. Trať z Trutnova do Svobody tehdy už dávno stála jako součást Rakouské severozápadní dráhy a nová dráha měla být jejím pokračováním do Temného Dolu na cestě z Maršová do Pece. Na sklonku roku 1884 dosáhl Passeti ještě povolení k přípravným pracím několika místních drah, mezi nimiž byla i spojka Svoboda – Vrchlabí. Projekt normálně rozchodné dráhy Svoboda – Temný Důl sledoval spolu s Juliem de Beschade ještě v roce 1886, ale bez jakýchkoliv výsledků.
Zajímavější než tyto dva nejstarší projekty byl plán majitele dolů Victora Nobaka z Prahy – Buben. Obdržel 10. 4. 1883 povolení k přípravným pracím pro normálně rozchodnou dráhu ze Svobody, přes Maršov do Temného Dolu a Peci, prodlouženou případně až na Sněžku. S podobným, ale již určitěji stanoveným plánem se zabýval vídeňský bankéř Julius Modern, když si vyžádal povolení k přípravám normálně rozchodné parní tramvaje ze Svobody do Temného Dolu a ozubené dráhy odtud dál na vrchol Sněžky. Později projektoval jiným směrem úzkokolejnou místní dráhu z údolí Úpy na nejvyšší pohraniční hřeben a v březnu 1890 byla konána na základě jeho návrhu revize trasy. U Pomezních Bud měla býti k této turistické komunikaci připojena větev ze Slezska. Ministerstvo bylo zřejmě Modernovu návrhu nakloněno a jen usilovalo, aby dráha nebyla pouhou pohraniční komunikací, ale aby byla svedena do Mohornského mlýna, ne-li až do Svobody.
Že tou dobou již převažuje v krkonošském dopravním plánování zájem o přepravu cestujících, nasvědčuje též to, že v roce 1893 jednala vídeňská firma Kremenezky, Mayer a spol. o stavbě elektrické dráhy ze Svobody do Jánských Lázní. Krátce nato uděluje ministerstvo obchodu Ing.Karlu Riegerovi z Trutnova povolení k přípravným pracím pro úzkokolejnou dráhu z Trutnova do Temného Dolu s odbočkou do Jánských Lázní, do Velké Úpy a k Mohornskému mlýnu. K revizi došlo 27. 8. 1886 a schválení povšechného návrhu provedlo na počátku roku 1897 nově zřízené ministerstvo železnic. K vypracování podrobného projektu však navrhovatel pravděpodobně nedospěl. Za nedlouho na to dostává v roce 1899 bývalý ředitel továrny Vojtěch Soyka z Královských Vinohrad povolení k přípravným pracím ke stavbě místní dráhy ze Žacléře přes Albeřice, Maršov a Svobodu do Vrchlabí s třemi elektrickými odbočkami do horských dolin na sever. Po některých změnách sledoval Soyka tento plán ještě v roce 1905.
Všeobecný převrat v sociálních a hospodářských poměrech vyvolal i v horském městysy Maršově snahy po zlepšení místních dopravních možností. Těmto snahám bylo by možno poměrně snadno vyjiti vstříc prodloužením dosavadní nedávno zestátněné trati Trutnov – Svoboda až do Maršova. Poněvadž však není naděje, že by státní správa k takovému prodloužení přistoupila, rozhodl se okresní výbor maršovský pokusit se o ukojení dopravních potřeb Maršová a okolí za podpory, kterou místním drahám poskytuje zákon o místních drahách a vymohl si proto 18. 11. 1911 povolení k přípravným pracím pro stavbu místní dráhy Svoboda – Maršov. Trasa jeho projektu vychází ze severního zhlaví stanice „Svoboda—Jánské Lázně“ a vine se převážně severním směrem po svazích, které údolí Úpy vroubí na východě. Tím se vyhýbá nákladnému výkupu pozemku na dně údolí, velmi hustě zastavěného. Jedinou větší překážkou jest proražení skalního útesu a překročení pobočného údolí na počátku třetího kilometru trati. Celkový náklad na stavbu byl odhadnut na jeden a čtvrt milionu korun. Detailní projekt dráhy Svoboda – Maršov dokončila firma Köhler a Raynal v říjnu 1914 a v prvé polovici příštího roku jej doplnila obsáhlou variantou celé střední části trati. První světová válka byla pravděpodobně příčinou, že bylo upuštěno i od dalšího sledování tohoto posledního a poměrně nejvíce pokročilého plánu pod Sněžkou. V Dopravním archivu v Praze, na základě jehož sbírek byl sestaven tento přehled, nejsou již žádné další zmínky.
Dnešní trať Trutnov – Svoboda
Trať vychází z nádraží Trutnov hlavní nádraží souběžně s tratí Trutnov hl.n. – Stará Paka přes tři mosty (přes řeku Úpu, pěší promenádu a místní silnici do Horního Starého Města). Za mosty se odklání doprava a po průchodu mírným zářezem se dostává do Dolního Starého Města. V přímém úseku stoupá k nové (panelákové) zástavbě Trutnova – Zelené louce. Zde je také první stejnojmenná zastávka na této trati (nejmladší). V pokračování trati je mírný pravý oblouk a na jeho konci druhá zastávka Trutnov – Horní Staré Město. Po několika stovkách metrů po výjezdu ze zastávky přetne podruhé po mostě tok řeky Úpy a po dvou levotočivých obloucích za stálého stoupání vjíždí do stanice Kalná Voda. Ta dnes slouží převážně lesní správě pro nakládku dřeva a je zde soustředěna vykládka uhlí a písku. Po výjezdu ze stanice se trať esíčkem vyhne průmyslovému podniku a vede souběžně s novou silnicí do Krkonoš do zastávky Mladé Buky, která byla nově postavena při výstavbě silnice. Odtud již trat stoupá v protisměrných obloucích do stanice Svoboda nad Úpou, která je konečnou stanicí tratě. Odtud se již musí do hor použít autobusový spoj. A to jednak do Jánských Lázní nebo do Pece pod Sněžkou.
Z Jánských Lázní lze vyjet na Černou horu novou kabinkovou lanovkou, která nahradila „První kabinovou lanovou dráhu“ v Československu. Ta původní byla dlouhá 3.174 metrů a překonávala výškový rozdíl 645 metrů. Byla postavena v roce 1923 a svoji činnost ukončila v roce 19…
Z Pece pod Sněžkou lze vyjet sedačkovou lanovou dráhou na nejvyšší horu Krkonoš – Sněžku. Lanová dráha je 3527 metrů dlouhá a překonává výškový rozdíl 715 metrů. Tato lanová dráha byla vybudována v letech 1946 až 1949.