Jilemnické lokomotivy

Zdroj informací:  Článek Jana Koutného v časopisu Železničář 89, ročník 39, číslo 23 na stránkách 362 a 363.

Parní lokomotivy jezdily na jilemnické lokálce 78 let a za tu dobu se jich tu prokazatelně vystřídalo 78. Skutečný počet bude jistě vyšší, neboť nejsou k dispozici přesné údaje před rokem 1945. Od počátku provozu tu jezdily tři lokomotivy, označeně později u ČSD jako 313.420 až 22. Turnusová potřeba byla dvě lokomotivy. Pokud jedna z nich byla v dílnách na opravě, zůstala dráha bez rezervního stroje a v případě závady na některé z obou provozních lokomotiv by už nebylo možno zajistit normální provoz. Je proto pravděpodobné, že v případě potřeby sem byla zapůjčena i lokomotiva odjinud.

Původní lokomotivy byly označeny řadou 162 a inventárními čísly 21, 22 a 23 podle systému rakouských státních drah. K jejich přeznačení na řadu 313.4 ČSD nedošlo v roce 1918, jak mylně uvádějí některé prameny, ale až během roku 1925, možná i později. Seznam pro přečíslování lokomotiv z rakouského a uherského systému na československý byl vydán 25. února 1925, a tedy nové tabulky s číslem dostávaly lokomotivy až potom. Některé výtopny však ještě v roce 1926 uváděly své stroje pod starým označením.

Protože jilemnická lokálka byla místní dráha v provozu státních drah, patřily její lokomotivy až do podzimu 1938 do stavu výtopny Trutnov. Po zabrání našeho pohraničí Německem, Maďarskem a Polskem připadla tato výtopna Německé říšské dráze. Jilemnické lokomotivy od té doby patřily pod výtopnu Hradec Králové. 

Po osvobození v roce 1945 se trutnovská výtopna opět vrátila k ČSD a 19. září 1945 byly do jejího stavu převzaty strojově stanice Stará Paka a Jilemnice. V Jilemnici tehdy s původními lokomotivami řady 313.4 jezdila i 354.0104, zapůjčená sem ze Staré Paky. Turnus byl stále pro dva stroje. Řada 313.4 jezdila ještě několik let po válce, ale za některé původní lokomotivy postupně přicházely jiné. První – v říjnu 1949 – dojezdila 313.422. Přišly 313.406 a 313.411, později i 313.423. V listopadu 1951 skončila 313.421, byla předána na posun do Vítkovických železáren. Poslední stroje řady 313.4 jezdily ještě v březnu 1952. Po nich se střídaly lokomotivy řady 422.0 a od července 1953 je nahradila 423.065, která předtím bývala v Žacléři. Tato lokomotiva pak zůstala v Jilemnici až do roku 1968. Tehdy dostala hlavní opravu, která trvala tři a půl měsíce, a po ní už příliš nejezdila, na rozdíl od ostatních lokomotiv řady 423.0. Po opravě byla v letech 1968-1969 v provozu celkem pět měsíců, zbytek času stála v záloze dráhy a 7. července 1970 se dočkala zrušení. Lokomotivu 423.065 v červnu 1968 nahradila 434.201. Byla to naše druhá nejstarší „stosedmdesátka“, vyrobená lokomotivkou Sigl ve Vídeňském Novém Městě roku 1905 jako 170.11. U nás nebyla označena řadou 434.0, protože ještě s původním označením byla roku 1924 rekonstruována na 434.201. Po vyrobení jezdila ve výtopně Görz (dnes Gorizia FS/Gorica JŽ) na jihu monarchie. První světová válka ji zavála na sever do Haliče a nakonec dojezdila v Jilemnici – v prosinci 1970. Po ní už tam neměli páru jiné řady než 434.2.

Kromě těchto lokomotiv bývalo však v Jilemnici ještě mnoho dalších. Některé tam byly třeba jen jediný den, jiné déle nebo i vícekrát. V listopadu 1945 to byla francouzská 040 B 721. Tři francouzské lokomotivy byly za války v Trutnově pro uhelné vlaky ze Žacléře. Při závadách jilemnických lokomotiv bývala často náhradní dodána ze Staré Paky, která je mnohem blíž než Trutnov. Tak se v Jilemnici objevovaly 354.0 čísel 43, 98 a 104, 334.110 i 344.014. První čtyřnápravová lokomotiva tam byla ona už zmíněná francouzská, po ni v roce 1946 stroje 422.021 a 32, v dalších letech i 422.016, 42, 49 a 82. Z řady 423.0 přišla první 423.0140 v červenci 1949, pak znovu až v červnu 1953 a po ní 423.065. Další 423.0 byly: 12, 48, 125, 130, 131, 151 a 155. V letech 1951-1953 tu občas jezdila i 414.414 a v roce 1958 i 414.402. Řada 354.0 se tam vyskytovala naposledy v prosinci 1957, a to v podobě stroje 354.043.

Od roku 1954 patřila mezi jilemnické lokomotivy i řada 354.7. Do roku 1967 se tam vystřídaly tyto stroje 354.7: 14, 71, 88, 101, 102, 112, 139 a 143. Z řady 434.2 přišla první 434.2293 v říjnu 1959. Od té doby tu lokomotivy 434.2 jezdily často. Jen málokterá trutnovská „dvojka“ mezi nimi chyběla. Vystřídala se tato inventární čísla: 01, 08, 67, 75, 82, 93, 94, 102, 107, 116, 128, 130, 137, 142, 143, 150, 167, 175, 201, 217, 224, 228, 244, 248, 259, 293, 302, 308, 309, 314, 322, 323, 325 a 338. Poslední řada, která bývala v Jilemnici občas, byla 434.1. V březnu 1961 to byla 434.1102, po ní 434.177, 148, 149, 198, 199 a poslední 434.165 v lednu 1968. O jiných parních lokomotivách není známo, že by v Jilemnici jezdily, avšak, jak už bylo uvedeno, není přehled o provozu do září 1945.

Velká změna v provozu nastala v květnu 1950. Osobní dopravu začaly obstarávat motorové vozy. Dne 10. května přišel jako první M 130.130, po něm 23. května M 131.162 a 27. května M 130.177. 30. května se M 131.162 vrátil zpět do Náchoda. V červnu se objevil M 130.188 a v červenci M 130.405. Tak byly v Jilemnici čtyři motorové vozy, dva v turnuse a dva záložní.

Turnusová potřeba parních lokomotiv tím poklesla ze dvou na jednu. V závěru roku 1950, 23. prosince, dodala vagónka v Kopřivnici dva nové motorové vozy – M 131.1259 a 260. Technicko-policejní zkoušku vykonaly 27. 12.1950 a hned následující den byly zařazeny do turnusu, v němž pak jezdily až do roku 1978, kdy je nahradila řada M 152.0. Původní vozy zaskakovaly za turnusové v případě potřeby. Později se předávaly do jiných dep, jako poslední z nich jezdil v Jilemnici M 130.130 ještě v květnu 1953. V letech 1951-1954 bývaly občas v Jilemnici i motorové vozy řady M 242.0 těchto čísel: 22, 28, 30 a 43. V brožuře k devadesátému výročí tratě uvedený M 130.3 není v Jilemnici nikdy prokázán, právě tak jako M 242.027, který patřil do stavu výtopny Česká Třebová. Od roku 1955 jezdily už jen vozy řady M 131.1, a to jak trutnovské, tak i půjčené od jiných dep, například z Meziměstí, Liberce, České Lípy. Vystřídala se tato čísla vozů řady M 131.1: 01, 02, 21, 28, 31, 32, 35, 61, 62, 89, 111, 115, 121, 125, 155, 199, 228, 230, 259, 260, 314, 353, 354, 404, 458, 460, 478 a 531.

Dlouholetý pravidelný provoz M 131.1 byl ukončen v srpnu 1978. Dnem 21. srpna se na zkušebním okruhu VÚŽ konala technicko-bezpečnostní zkouška vozů M 152.0263 a 264. Od 23, srpna byly zařazeny do provozu v Jilemnici. Dne 4. září vykonal technicko-bezpečnostní zkoušku M 152.0262 a od 5. září nahradil v Jilemnici M 152.0264. V Jilemnici měli tedy turnusové vozy M 152.0262 a 263 a v případě potřeby za ně zpočátku ještě zaskakovala řada M 131.1. Její výkony však ubývaly, až je zcela převzaly M 152.0 (dnes 810).

Třicátý listopad 1977 znamenal v Jilemnici konec parního provozu. V listopadu zde jezdily lokomotivy 434.2137 a 175. A právě 437.2175 odvezla poslední parní vlak. Od 1. prosince převzaly vládu nad nákladními vlaky motorové lokomotivy. Turnusovou T 444.0227 v případě její opravy nahradily ostatní trutnovské T 444.0, a to 86, 89 a 242. Po povolení přechodnosti pro řadu T 466.2 sem byla zařazena lokomotiva T 466.2127, kterou případně nahrazují i jiné trutnovské T 466.2 (742).