Lokomotivy řady 354.1
Lokomotivy provozované v lokomotivní depu Trutnov a jeho strojových stanicích:
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Kliknutím na tabulku s číslem lokomotivy se otevře stránka s dochovanými údaji o této lokomotivě.
Stručný popis lokomotiv:
Převzato z knihy ATLAS LOKOMOTIV – lokomotivy let 1900 – 1918 autora Ing.Jindřicha Beka.
Lokomotivy řady 229 provozu na Rakouské jižní dráze zprvu sice vyhovovaly, ale ani ne za deset let mu již nestačily. Hmotnosti osobních vlaků se totiž stále zvětšovaly, pro stoupání 25 ‰ měly tyto lokomotivy příliš malý kotel i rošt. Vždyť např. lokomotivy pro vídeňskou městskou dráhu s uspořádáním dvojkolí 1’C 1′ řady 30 měly výhřevnou plochu kotle 143,9 m2 a rošt o ploše 2,3 m2.
Na požadavek Rakouské jižní dráhy vznikla proto konstrukce nové výkonnější lokomotivy, která v uspořádání 2’C 1′ měla zatím v Evropě jediný vzor, a to v jedné řadě anglických tendrových lokomotiv. I když předtím lokomotivka Společnosti státní dráhy navrhovala lokomotivu s uspořádáním 1’C 1′ s přehřívačem a s celkovým rozvorem větším než 10 m, realizovala se nakonec lokomotiva s uspořádáním 2’C 1′ s rozvorem 10 m, který vyhovoval délkám točen a posuven ve výtopnách i v dílnách.
Pro Rakouskou jižní dráhu vyrobila v letech 1913 a 1914 lokomotivka Společnosti státní dráhy 9 těchto lokomotiv a v roce 1915 lokomotivka ve Vídeňském Novém Městě dalších 6. Původně to byly lokomotivy 629.01 až 15, později pro duplicitu v označení to byly u BBÖ lokomotivy 629.101 až 115.
Od roku 1917 je odebíraly i Rakouské státní dráhy jako řadu 629 a z nich po roce 1918 měly v provozu 15 lokomotiv ČSD (354.121 až 35), které vyrobila lokomotivka Společnosti státní dráhy v letech 1917 a 1918.
V porovnání s řadou 229 měly kotel s výhřevnou plochou o 35 % větší. Konstrukce pojezdu umožňovala využít většího skříňového kotle. V ležatém kotli bylo 129 žárnic a 21 kouřovek. Na skříňovém kotli před budkou byly dvě pojišťovací záklopky Pop-Coaleovy a na ležatém kotli přibližně nad prvním spřaženým dvojkolím byl parní dóm se šoupátkovým regulátorem. V dýmnici byly skříně velkotrubného přehřívače a výfukové zařízení typu Rihosek. U lokomotiv Rakouské jižní dráhy byly pojišťovací záklopky na parním dómu, což bylo vhodnější. Proto se u ČSD přemístily záklopky na parní dóm a vyměnil se Rihoskův baňatý komín za litinový s korunou a jiskrojemem v dýmnici, což zlepšilo jeho účinnost o 4 %. Kotel měl celkovou výhřevnou plochu 142,7 m2, plochu přehřívače 29,1 m2, plochu roštu 2,7 m2 a tlak páry 13 barů.
Parní stroj byl dvojčitý s válci o průměru 475 mm a se zdvihem pístů 720 mm. Šoupátka byla pístová s vnitřním vstupem páry. Vnější rozvod byl Heusingerův. Pojezd tvořil plechový rám, v němž byla hnací i spřažená dvojkolí pevně uložená. Jejich kola měla průměr 1574 mm při obručích tlustých 50 mm. Přední otočný podvozek měl dosti značný rozvor 2440 mm a byl na čepu výkyvný ±35 mm. Zadní Adamsův běhoun neměl vratné pružiny a měl výkyv ±45 mm. Kola všech běhounů měla s obručemi tlustými 50 mm průměr 994 mm. Všechna kola i výkon parního stroje vyhovovaly pro největší dovolenou rychlost 100 km/h, která se však pro nadměrnější zahřívání nápravových ložisek stanovila zpočátku na 85 km/h a později na 90 km/h. U ČSD měly lokomotivy řady 354.1 největší dovolenou rychlost 90 km/h při jízdě komínem vpřed a 80 km/h při jízdě v obráceném postavení.
Počítalo se, že lokomotivy uvezou na stoupání 8 promile vlak o hmotnosti 300 t rychlostí 40 km/h, zatímco ve skutečnosti uvezly 360 t. Při kvalitním uhlí to odpovídalo indikovanému výkonu 1100 až 1200 koní.
S přihlédnutím ke konstrukci parního stroje i kotle s přehřívačem byly lokomotivy řady 629 nejmodernější rakouskou konstrukcí. Bylo to dílo konstruktéra Steffana, který prosazoval přehřátou páru i pokrokové myšlenky vnitřního vstupu páry v době, kdy Rakouské státní dráhy kupovaly kvanta sdružených lokomotiv na mokrou páru.
V roce 1922 zakoupily také PKP 10 lokomotiv 2’C 1′ v lokomotivce Krauss v Linci a označily je řadou Okm 11. U ČSD se původní řada 629 stala vzorem pro stavbu nových lokomotiv v tuzemských lokomotivkách a u nás se také nejvíce rozšířila v různých úpravách do počtu 234 kusů.
Řada 629 byla rozšířená ve výtopnách Budějovice (7 kusů), Nusle (4 kusy) a Rakovník (4 kusy). Odtud se později dostaly tyto lokomotivy už jako řada 354.1 do výtopen v českém pohraničí, kde v roce 1938 připadly 4 kusy v Chebu (354.125, 26 a 27) a v České Lípě (354.130) Německé říšské dráze (77 308 až 311). V roce 1945 se všechny navrátily zpět. Z nich se v provozu nejdéle udržely lokomotivy 354.125 a 354.135, a to až do roku 1971, do vyřazení.
V Evropě kromě Britských železnic a ČSD neměla tendrové lokomotivy s uspořádáním dvojkolí 2’C 1′ žádná jiná železniční správa. Přitom se tyto lokomotivy v provozu osvědčovaly velice dobře.
Podrobnější popis této lokomotivní řady můžete nalézt na stránkách www.vlaky.net.
| Technické údaje lokomotiv 354.1 | 01 – 45, 235, 236 | 46-70, 132-168 | 71-131, 204-219 | 169-203 | 220-234 |
| Označení do r.1918 – řada: | 629 | ||||
| Výrobce: | SSD, VNM, Linz, Škoda, ČMK, Slaný | ||||
| Roky výroby: | 1913 – 1941 | ||||
| Počet vyrobených kusů: | 329 | ||||
| Počet kusů u ČSD: | 234 + 2 9) | ||||
| Uspořádání pojezdu: | 2’C 1′ p2t | ||||
| Druh rozvodu: | Heusinger | Lentz | Heusinger | ||
| Největší rychlost v km/h: | 90 vpřed; 80 vzad | ||||
| Poloměr minimálního oblouku v m: | 150 | ||||
| Přibližný výkon v kW: | 830 | ||||
| Délka přes nárazníky v mm: | 13 314 3) 13 315 4) | 13 315 5) 13 355 6) | 13 355 | 13 355 | 13 322 |
| Průměr běhounů v mm: | 994 | ||||
| Průměr spřažených kol v mm: | 1574 | ||||
| Hmotnost prázdné lokomotivy v t: | 64,8 1) 63,6 2) | 66,68 | 65,5 | 66,68 | 65,5 |
| Hmotnost lokomotivy ve službě v t: | 81,4 1) 80,2 2) | 82,35 | 84,8 | 82,35 | 84,7 |
| Adhezní váha v t: | 39,9 1) 39,6 2) | 40,8 | 41,5 | 40,8 | 41,3 |
| Nápravové tlaky dvojkolí v Mp – přední běhoun – 1.dvojkolí: | 13,8 1) 13,5 2) | 13,8 | 14,4 | 13,8 | 14,4 |
| Nápravové tlaky dvojkolí v Mp – přední běhoun – 2.dvojkolí: | 13,8 1) 13,5 2) | 13,85 | 14,4 | 13,85 | 14,4 |
| Nápravové tlaky dvojkolí v Mp – 1. spřažené: | 13,3 1) 13,2 2) | 13,6 | 13,8 | 13,6 | 13,8 |
| Nápravové tlaky dvojkolí v Mp – 2. spřažené: | 13,3 1) 13,2 2) | 13,6 | 13,9 | 13,6 | 13,7 |
| Nápravové tlaky dvojkolí v Mp – 3. spřažené: | 13,3 1) 13,2 2) | 13,6 | 13,8 | 13,6 | 13,8 |
| Nápravové tlaky dvojkolí v Mp – zadní běhoun: | 13,9 1) 13,6 2) | 13,9 | 14,5 | 13,9 | 14,6 |
| Průměr válců v mm: | 475 | ||||
| Počet válců: | 2 | ||||
| Zdvih pístu v mm: | 720 | ||||
| Počet trubek žárnic: | 129 | 105 | 21 | 84 | 26 |
| Počet trubek kouřovek: | 21 | 24 | 96 | 26 | 84 |
| Roštová plocha v m2: | 2,0 1) 2,7 2) | 2,7 | |||
| Výhřevná plocha topeniště v m2: | 12,2 | ||||
| Výhřevná plocha trubek v m2: | 130,5 | 116,1 | 117,42 7) 117,40 8) | 109,7 | 121,9 |
| Výhřevná plocha kotle v m2: | 142,7 | 128,29 | 129,62 7) 129,60 8) | 121,9 | 121,9 |
| Výhřevné plocha přehřívače v m2: | 29,1 | 46,5 | 59,7 | 37 | 37 |
| Tlak páry v kotli v bar: | 13 | ||||
| Zásoba uhlí v m3: | 3,9 | 4 | 5,1 7) 5,0 8) | 4 | 6 |
| Zásoba vody v m3: | 9,8 1) 10,5 2) | 9,8 | 10,5 | 9,8 | 10,4 |
| Poznámky: 1) 01 – 20; 2) 21 – 45, 235, 236; 3) 21 – 35, 235, 236; 4) 01 – 20, 36 – 45; 5) 46 – 70; 6) 132 – 168; 7) 71 – 131; 8) 204 – 219; 9) kořistní (1945) | |||||
Údaje v tabulce jsou z velké části převzaté z článku na www.vlaky.net autora PhDr. Zbyňka Zlinského a doplněny údaji z knihy Atlas lokomotiv 1 autorů Ing.Jindřicha Beka a Ing.Karla Kvardy.
Technická dokumentace:
Grafické znázornění tachogramu jízdy a výpočet normy spotřeby paliva na jednotlivých tratích a druzích vlaků.
| trať | vlak | normativ hmotnosti | soubor s daty |
| Týniště n.O. – Hradec Králové | Os 831 | G = 200 t | TýO – HK |
| Choceň – Týniště n.O. – Václavice – Teplice n.M. – Meziměstí | Os 1003 | G = 200 t | Chn – Mez |
| Meziměstí – Teplice n.M. – Václavice – Týniště n.O. – Choceň | Os 1004 | G = 200 t | Mez – Chn |
| Hradec Králové – Jaroměř – Starkoč – Václavice | Os 621 | G = 200 t | HK – Vác |
| Pardubice – Hradec Králové | Os | G = 200 t | Pce – HK – Pce |
| Hradec Králové – Pardubice | Os | G = 200 t | |
| Hradec Králové – Týniště n.O. | R 225/224 | G = 230 t | HK – TýO |
| Týniště n.O. – Hradec Králové | R 226/221 | G = 230 t | TýO – HK |
| Broumov – Meziměstí | R 226 | G = 230 t | Brm – Mez |
| Meziměstí – Broumov | R 225 | G = 230 t | Mez – Brm |
| Meziměstí – Teplice n.M. – Václavice – Týniště n.O. | R 226 | G = 230 t | Mez – TýO |
| Týniště n.O. – Václavice – Teplice n.M. – Meziměstí | R 225 | G = 230 t | TýO – Mez |
Historické a novodobější fotografie:
