434.0

Zpět na parní lokomotivy

Lokomotivy řady 434.0

Lokomotivy provozované v lokomotivní depu Trutnov a jeho strojových stanicích:

Odkaz na stránku parní lokomotivy 434.0114 Odkaz na stránku parní lokomotivy 434.0150 Odkaz na stránku parní lokomotivy 434.0175

Kliknutím na tabulku s číslem lokomotivy se otevře stránka s dochovanými údaji o této lokomotivě.

Stručný popis lokomotiv:

Převzato z knihy ATLAS LOKOMOTIV – lokomotivy let 1900 – 1918 autora Ing.Jindřicha Beka.

Trať přes Arlberg, pro kterou se konstruovaly lokomotivy řady 73 (u ČSD později řada 414.0) a pak řady 60 (u ČSD později řada 334.1), vyžadovala opět výkonnější lokomotivy. GöIsdorf pro ni navrhl lokomotivy s uspořádáním dvojkolí 1′ D, dvouválcové sdružené na mokrou páru, které svou výhřevnou plochou 250 m2 byly největšími v Evropě. Měly celou řadu pozoruhodných konstrukčních úprav, přičemž se u nich využívaly již osvědčené konstrukční prvky z jiných typů. Tím konstruktér sledoval jednotnost, typizaci a unifikaci svých lokomotiv.

Kotel měl 295 žárnic a celkovou výhřevnou plochu 250,- m2. U prvních devíti lokomotiv měl rošt plochu 3,36 m2. Další měly rošt o ploše 3,91 m2. U prvních dvou byl tlak páry 12 barů a u ostatních 13 barů. Na ležatém kotli byly dva parní dómy spojené trubkou. V prvním byl šoupátkový regulátor a na druhém na výronku zezadu byly dvě pojišťovací záklopky Pop-Coaleovy. Vpravo od prvního parního dómu vedla přítoková trubka k pravému parnímu válci. Byla esteticky zakrytá plechem. Na krátké dýmnici byl u drtivé většiny Rihoskův baňatý komín. Jen první z nich měly litinový komín a jiskrojem v dýmnici.

Parní stroj byl dvouválcový sdružený. Vysokotlaký parní válec měl průměr 540 mm a nízkotlaký 800 mm. Zdvih pístů byl 632 mm. Vnější rozvod byl Heusingerův a stroj měl rozjížděcí zařízení GöIsdorfovo. Rám byl vnitřní. Adamsův běhoun vepředu měl oboustranný výkyv ± 58 mm a neměl vratné zařízení. Druhé a poslední spřažené dvojkolí byla oboustranně posuvná vždy ± 21 mm.

Při zkušebních jízdách se s lokomotivami dosahovaly rychlosti až do výše 84 km/h a indikovaný výkon až 1250 koní. Na arlberské trati byly cenným přínosem v rychlíkové dopravě. Dopravovaly tam vlaky o hmotnosti 700 t na sklonech 10 promile rychlosti až 29 km/h. Byly výkonné se všemi znaky GöIsdorfovy konstrukce a byly v době svého vzniku chloubou Rakouských státních drah. Ty je označovaly řadou 170.

Od roku 1897 až do roku 1918 se jich vyrobilo celkem 783 kusů v lokomotivce ve Vídeňském Novém Městě, ve Floridsdorfu, Společnosti státní dráhy, v První Českomoravské továrně na stroje v Libni, v lokomotivce Breitfeld a Daněk ve Slaném a Krauss v Linci. Z nich zůstalo v provozu u ČSD 306 lokomotiv a z těch se přeznačilo na řadu 434.0 celkem 297 kusů.

V letech 1919 až 1921 je vyráběly dále továrny Breitfeld a Daněk ve Slaném, První Českomoravská továrna na stroje v Libni a Škoda v Plzni v počtu 71 kusů. Dodávky do polovice roku 1919 byly za 348.514,- korun a potom stála každá lokomotiva bez tendru rovný milión.

V době po první světové válce patřily lokomotivy řady 434.0 mezi veliké nákladní lokomotivy. ČSD u nich změnily rozdělení trubek a jejich počet v kotli se snížil na 287. Výhřevná plocha kotle se snížila na 241 m2. Baňaté komíny se nahrazovaly litinovými s korunou a do dýmnic se dosazoval jiskrojem. Dosazovalo se zařízení tlakové brzdy.

Brzy však po prvních dodávkách lokomotiv řady 434.1 se ukazovalo, že lokomotivy řady 434.0 nejsou již hospodárné v provozu, přestože se na ně montovaly injektory na výfukovou páru; proto z nich ČSD nechaly v letech 1924 a 1925 rekonstruovat v První Českomoravské továrně na stroje 9 kusů. Byla to rekonstrukce důkladná. Z dvouválcových sdružených lokomotiv na mokrou páru vznikly dvojčité na přehřátou páru řady 434.2. Od roku 1930 rekonstrukce prováděly dílny ČSD, a to až do roku 1947, kdy z lounských dílen vyjela poslední — lokomotiva 434.2345.

Nerekonstruované lokomotivy řady 434.0 postupně přecházely na vedlejší tratě, na nichž svým výkonem stále postačovaly. V roce 1938 jich v českém pohraničí převzaly DR celkem 26 a přeznačily na řadu 56.33 (3310 až 3335). Za války některé z nich pronajaly do provozu k MÁV. Po roce 1945 už to byly lokomotivy staré, se kterými se jen málokde posunovalo. Spíš se z nich upravovaly vytápěcí kotle, V roce 1955 se zrušila poslední.
GöIsdorfovy lokomotivy řady 170 byly zdařilým dílem své doby. Výkonné, estetické i účelné. Jezdily nejen v Rakousku, ale u PKP jako řada Tr 11, u JDŽ jako řada 24, u ČSD jako řada 434.0 ale i u FS jako řada 729.

 

Technické údaje:

Technické údaje lokomotiv 434.0 170.01, 02 170.03 – 09 170.10 – 783  
Označení do r.1918 – řada: 170  
Výrobce: VNM, Floridsdorf, SSD, PČM, BDS, KraussL BDS, PČM, ŠkodaP
Roky výroby: 1897 – 1918 1918 – 1921
Počet vyrobených kusů: 783 71
Počet kusů u ČSD: 306 71
Uspořádání pojezdu: 1′ D m2s 1′ D m2s
Druh rozvodu: Heusinger Heusinger
Největší rychlost v km/h: 60 60
Přibližný výkon v kW: 834 834
Průměr běhounu v mm: 830 830
Průměr spřažených kol v mm: 1258 1258
Hmotnost lokomotivy ve službě v t: 68,5 69,5 69,5
Adhezní váha v t: 57,0 58,0 58,0
Nápravové tlaky dvojkolí v Mp – přední běhoun: 11,5 11,5 11,5
Nápravové tlaky dvojkolí v Mp – 1. spřažené: 14,3 14,5 14,5
Nápravové tlaky dvojkolí v Mp – 2. spřažené: 14,3 14,5 14,5
Nápravové tlaky dvojkolí v Mp – 3. spřažené: 14,2 14,5 14,5
Nápravové tlaky dvojkolí v Mp – 4. spřažené: 14,2 14,5 14,5
Průměr vysokotlakého válce v mm: 540 540
Průměr nízkotlakého válce v mm: 800 800
Počet válců: 2 2
Zdvih pístu v mm: 632 632
Počet trubek žárnic: 295 287
Roštová plocha v m2: 3,36 3,91 3,91
Výhřevná plocha kotle v m2: 250 250,3 240,7 241
Tlak páry v kotli v bar: 12 13 13 13

 

Lokomotivy řady 434.0 bylo možné spojovat s tendry řad – 315.0 (po rekonstrukci); 414.0; 516.0; 517.0; 621.0; 621.1; 727.0; 815.0; 818.0 a 821.0. Po úpravě výšky podlahy tendru by bylo možné je spojit i s tendry řad: 619.0; 620.0; 923.0; 923.1; 926.0; 930.0; 930.1; 932.0; 935.0 a 935.1. 

 

Technická dokumentace:

 

Historické a novodobější fotografie: